Shodou okolností se nejvlivnější český manažér jmenuje Roman. Martin Roman.
S Romy však nemá nic společného. Patří totiž do kategorie "bílých límečků".
To jsou lidé, kteří jsou schopni převádět škrtnutím propisovačky miliardy.
Bezpochyby se jedná o schopného manažéra. Určitě díky němu stát ve firmě ČEZ
vydělal miliardy. Na oplátku za to Roman pobíral plat, hodný jeho postavení.

Možná mu to nestačilo a proto udělal se svojí bývalou firmou "džentlmenskou
dohodu". Díky tomu firma Škoda Holding vydělala také miliardy a my dodnes
nevíme, zda-li je někdo nevytáhl z našich kapes. Na Romana se však zlobit
nebudeme. Pokud bychom jej potkali, ruku bychom mu podali a ještě bychom si
to pokládali za čest.

Já si však vážím svého známého Roma více než Martina Romana. Zatímco ten
první své hříchy vždy přiznal, nikdy se nevyhýbal potrestání a nikdy
nehledal žádnou protekci (kdo by mu ji asi poskytl?), u Martina Romana
sledujeme seriál na pokračování plný mlžení, trapných výmluv, krytý vlivnými
politiky a podnikateli, kterým v minulosti pomohl.

Můj známý Rom je skutečný vlastenec, vždy zdůrazňuje, že ty trestné činy
páchal v Čechách, tak sem také patří. Martin Roman je nejvlivnější český
bílý límeček, který byl potrestán přeřazením na jinou vysokou funkci. O
řádném vyřešení jeho kauzy pochybuji. Svůj názor na skutečné džentlmeny si
však ponechám.

Ve vztahu většinové společnosti k Romům se však na jeho příkladu potvrzuje
opět ono známé přísloví, že Češi kradou méně, ale ukradnou toho více.