Oni a my

pondělí 1. březen 2010 13:09

Ivo Tichý

Jak dopadnou volby? Špatně. A voliči to politikům neodpustí.


Včera jsem měl těžký zážitek: Jedna osobnost, které si vážím, mi říkala, že ji nezajímá politika, že ji zajímají lidi. Mrzelo mě, že jsem nedokázal obhájit své stanovisko. Bez politického rozměru je přece lidství člověka redukované! Pro mě zájem o člověka představuje současně zájem o jeho politické motivace, preference a rozhodnutí.

 


 

K tradičnímu tématu českých psychologů, politologů a patologů ( Jeroným Klimeš, Petr Drulák, František Koukolík) patří zdůrazňování politické psychopatologie, k čemuž jim někteří z postižených nabízejí bohatý studijní materiál. Výsledkem pak je, že politik se jeví jako osoba nevyrovnaná , nemravná, přijímající úplatky, neplnící své sliby, ukájející si své mocenské, narcistní, sexuální a ekonomické libido.


Zcela obráceně vidí situací pražský guru Jogi Mokšanand (dříve Ing. Jan Müller . viz LN 31.12.2009) , podle kterého většina lidí (voličů) doposud používala k politickým rozhodnutím jen míchu, a tak to dopadlo pokaždé špatně, i když se náhodou rozhodli správně, neboť se správným politickým rozhodnutím lidé neumějí zacházet. Podobně je Miloš Zeman znám svým okřídleným výrokem, že šedesát procent voličů jsou debilové.

Jaké poučení z toho vyplývá? Jednou urážejí voliči politiky, podruhé politici voliče. Ale obě skupiny představují přece nedělitelné póly téže demokracie!

Demokracie je špatná, moc špatná! Mohu ji však zlepšit. Demokracie se bez politických procedur a řešení neobejde. Pokud se dnes o politiku zajímá maximálně 15 % našeho obyvatelstva, zůstane 85% zbylých v jejich politickém vleku. Výsledkem jsou patové výsledky voleb, nutnost nepříjemných kompromisů, provázených negativními emocemi jak politiků, tak voličů.

Cesta z této nepříjemné situace je jediná – větší občanská a politická angažovanost každého z nás, jak tomu velí náš „politický imperativ“. Vstoupit do strany a zajímat se o lidi, které podporuji. Těm nesympatickým nastavit laťku, těm sympatickým dát hlas a nebo se s jejich pomocí pokusit také „vyškrábat nahoru“. Zní to lehce, ale ve skutečnosti je to velice časově a psychicky náročné. Člověk, který to zakusí, pak pochopí, že mezi člověkem, občanem a politikem není žádný rozdíl.

Nejsou totiž ONI – politici a MY – občané. Každý z nás je “homo politicus” = “člověk politický”, nesoucí část své politické odpovědnosti na vlastní šíji. Čím více dětí se to bude učit ve škole, stejně jako se učí čistit zuby, tím větší šance má naše země, že slovo demokracie kromě formálního názvu dostane i svůj lepší obsah.

Vít Šlechta

Nešlechtaoni a my08:062.3.2010 8:06:15
NemikulášOni a my08:022.3.2010 8:02:25

Počet příspěvků: 2, poslední 2.3.2010 8:06:15 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.

Vít Šlechta

Vít Šlechta

Komentáře k současnému politickému a společenskému dění v ČR.

MUDr. Vít Šlechta, nar. V r. 1963 v Pardubicích. Praktický a protialkoholní lékař, promoval v r. 1988 na LF UP v Olomouci. Dlouholetý komunální politik a aktivista v občanských sdruženích, člen ODS. Usiluje o rehabilitaci politické angažovanosti jako občanské ctnosti. V podzimních volbách 2012 kandidoval do krajského zastupitelstva Libereckého kraje a v podzimních volbách 2013 kandidoval za ODS do parlamentu ČR

REPUTACE AUTORA:
11,76

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy