Politická inteligence

čtvrtek 4. únor 2010 08:15

Ivo Tichý

Zvykli jsme si měřit rozumový inteligenční kvocient, jsme schopni popsat vztahovou inteligenci, morální inteligenci, emoční inteligenci, motorickou inteligenci. Pro pochopení naší role ve společnosti je neméně významná tzv. „politická inteligence“.

Člověk jako člen skupiny je nucen hledat spřízněné duše, které mají stejné hodnoty, stejné zájmy. Pokud rezignuje na toto hledání, zůstává „sám“. Sám o sobě člověk nikdy nemůže být politikem. Politikem se stává vždy „pro někoho“, kdo jej nominuje a „pro někoho“, kdo jej zvolí. Politik se tedy neobejde bez politické strany. Když do ní člověk vstupuje, vybírá si ji nejdříve podle programu, který vyjadřuje. Vzápětí se mezi shodně smýšlejícími lidmi musí „porvat“ o místo ve stranických orgánech a o místo na kandidátce. To se opakuje na několika úrovních. Ve volebním boji se následně za svoji stranu musí „utkat“ s politiky jiných stran, aby zaujal voliče. Po zvolení musí vést často složitá koaliční jednání a následně má co dělat, aby splnil alespoň část svých volebních slibů.

Úroveň politiky v jednotlivých zemích určují jednak sami politici svým charismatem, svými vědomostmi a komunikačními dovednostmi. Významnou měrou se však na charakteru politického života podílejí sami voliči vyjádřením voličských preferencí. Je to „politická inteligence“ voličů, kteří mají možnost v zárodku potlačit neživotné koncepce a podpořit ty smysluplné.

Stejně jako se děti ve škole učí Aristotelovy zákony logiky, kdy vědí, že za určitých okolností platí jedna nebo druhá možnost podle zásady „tercium non datur“, tak si i v předvolebních slibech můžeme vykoušet voličovu politickou inteligenci. Pokud dnes například sociální demokraté slibují bezplatné a kvalitní zdravotnictví pro všechny, můžeme si podle Aristotela odvodit, že buďto bude zdravotnictví kvalitní, nebo bezplatné, ale nikoliv obojí zároveň. Stejně tak jsou předvolební sliby zkouškou ze „zákona o zachování hmoty“.

Pokud komunisté deklarují snížení některých daní a současně zvýšení důchodů, musí se každý školák zeptat, kde na to tedy vezmou, když na příjmové straně uberou a na výdajové přidají.

Orientovat se v předvolebních slibech vyžaduje zcela základní orientaci a pokud voliči rezignují na svoji politickou inteligenci, vítězí populisté. Důsledkem pak je eskalace neřešených problémů s rizikem hledání třetích cest v extrémizmu.

Stejně jako byl měřen průměrný inteligenční kvocient obyvatel České republiky, měří se pravidelně i politický kvocient obyvatel ČR. Nejbližší měření proběhne o příštích volbách. Uvidíme jak dopadne.

Vít Šlechta

Vojtěch Haroklaikovi19:374.2.2010 19:37:13
laikneuvěřitelné!10:304.2.2010 10:30:31
KloboukExistuji logicke systemy, které09:554.2.2010 9:55:30

Počet příspěvků: 4, poslední 4.2.2010 19:37:13 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Vít Šlechta

Vít Šlechta

Komentáře k současnému politickému a společenskému dění v ČR.

MUDr. Vít Šlechta, nar. V r. 1963 v Pardubicích. Praktický a protialkoholní lékař, promoval v r. 1988 na LF UP v Olomouci. Dlouholetý komunální politik a aktivista v občanských sdruženích, člen ODS. Usiluje o rehabilitaci politické angažovanosti jako občanské ctnosti. V podzimních volbách 2012 kandidoval do krajského zastupitelstva Libereckého kraje a v podzimních volbách 2013 kandidoval za ODS do parlamentu ČR

REPUTACE AUTORA:
12,70

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy